Primum non nocere

nebo také: Primum nil nocere (lat.: především neuškodit)

zásada, která staví hippokratovskou tradici do středu své podstaty, do morálně žádaného jednání lékařů.

Dle tohoto antického hesla lékař nejen nesmí způsobit pacientovi žádnou újmu, ale rovněž musí učinit vše, co je v jeho silách, aby svěřenému jedinci pomohl.

Tuto moudrost přednesl kolem roku 50 lékař Scribonius Largus u dvora císaře Tiberia Claudia. V přesném slova smyslu zakazuje motto Primum non nocere použití jakéhokoli léku, neboť žádný – ať už přírodního původu či uměle vyrobený – není bez vedlejších účinků. Lékaři však toto přísné pojetí pokládají za neúčinné a zastaralé. Nastává otázka, co je eticky více obhajitelné: přenechat pacienta jeho chorobě bez jakékoli léčby anebo léčit a tím možná riskovat závažné vedlejší účinky. Toto však nezprošťuje lékaře od jeho povinnosti, seznámit pacienta se všemi léčebnými metodami, resp. alternativami. Je to pro pacienta důležité, aby mohl pečlivě zvážit svůj souhlas s určitým druhem léčby.

Zdroj: Wikipedia (DE)